Z křídel perutí

    spletu ti objetí.

          Z nakřáplejch mravů

spletu ti hlavu.

Eliška Sýkorová

Poetická písničkářka s klavírem a akordeonem. Milovnice cizích, ba i exotických jazyků (vystudovala francouzštinu a indologii). Texty písní spřádá nejčastěji v mateřštině, avšak...

-

Písně o cestách do daleka i do sebe

Část mých písní vzniká na cestách, kde je čas a příhodné klima pro vnímání nových námětů a podnětů. Poznávání cizí krajiny a lidí láká ke zpracování nových zkušeností. A pro mě byla vždycky nejpřímější cestou k zrcadlení toho, co zažívám, právě píseň. Ať už je to pobrukování písniček, co jsem někde slyšela, nebo těch, co si sama napíšu.

Když mě právě neinspiruje dálka, protože jsem doma v běhu všedních dní, vyplouvají na povrch témata odehrávající se uvnitř. Často si broukám a většinou o tom ani nevím. Ozvučuju si přítomnost – tak by se dala popsat kratochvíle, která se mě drží už od dětství. A když se mi povede soustředit pozornost a dát procesu potřebný čas, někdy vznikne i píseň. Pokud ta zachycená nálada osloví i někoho dalšího, je to pro mě velká radost.

-

Eliška vystupuje nejčastěji sólově na menších klubových scénách. Pravidelně se objevuje také na festivalech (Boskovice, Cool V Plotě - multižánrový festival jednoho umělce v Písku, Festival osamělých písničkářů). V roce 2018 vystoupila na Přehlídce písničkářských osobností v klubu Kaštan v Praze, pořádané kolektivem hudebníků a hudebních publicistů (Jan Burian, Petr Linhart, Petr Váša, Anna Mašátová, Antonín Kocábek). V létě 2017 se vydala spolu s písničkářem Janem Řepkou na desetidenní Slovenskou cyklotúru, kdy si oba muzikanti vezli přímo na kole všechno své vybavení a cestou ze Štrby do Košic odehráli celkem pět koncertů. Jízdu zakončili vystoupením na festivalu Igrici na ulici v Košicích.

Vydala alba Vlaštovky (2013) a Stínohra (2018).

Kromě autorské tvorby zpívá i francouzský šanson s triem Chouette [šuet] a působí v komorním sboru Subito.

Koncerty

aktuální

  • 2020

    24. 5./Eliška Sýkorová – zahradní koncert/Sulec
  • 6. 6./Eliška Sýkorová – zahradní koncert/Zadní Třebaň
  • 20. 6./Eliška Sýkorová – zahradní koncert/Fabrika Doubice
  • 30. 7./Chouette – šanson/Vyškov
  • 8. 8./Eliška Sýkorová na festivalu Pasovarské tvrzení/Pasovary
  • 15. 8./Eliška Sýkorová na festivalu Dobršská brána/Dobrš v Pošumaví
  • 17. 8./Chouette – šanson/Rokycany
  • 19. 8./Chouette – šanson/Ostrov

Stínohra

Světlo a stín. Přechody mezi jedním a druhým. Hra s barvami. Stínování. Svět, který není černobílý. Někdy jsme dlouho ve tmě, abychom posléze ocenili radost z paprsků světla. Jindy se noříme do hloubky tmy, abychom hledali. I se svým vlastním stínem můžeme hrát hru. Zkoumat ho. Učit se od něj. Smutek zastíní radost, jindy úsměv rozsvítí chmury.

To je Stínohra.

1/ Stín - 2/ Možná jsem jiná - 3/ Jak tóny klavíru - 4/ Klepadla -                   5/ Do mraků - 6/ Perutě - 7/ Istanbulská - 8/ Do varu - 9/ Šeherezáda -   10/ Deva - 11/ Kamení - 12/ Tou starou cestou - 13/ Norská ukolébavka

 

 

Pokud máte o album zájem, napište mi.

Vlaštovky

Piano, akordeon, a třináct písní o cestách do daleka i do sebe, to je debutové album z roku 2013.

Láska k cizím jazykům, která se odráží v sýkorčí písňové tvorbě - francouzština (Un Homme, Vlaštovky, Pozoruji), nebo tajemná tamilština z Jižní Indie (Strom).

Potulování po čajových plantážích (Milá paní), svatba, na kterou hosti dorazili na kole (Svatební), svátek čarodějnic jako alegorie žen (Čáry), ale i zadumané klavírní momentky (Zrcadlo, Svítá).

 

Hosté: Vojta Nejedlý (violoncello), Jindra Kelíšek a Jan Janda z Chouette v písni Un Homme

 

Pokud máte o album zájem, napište mi.